Uprostřed druhé pětiletky třetího tisíciletí má lidstvo k dispozici všechny rekvizity z vědeckofantastických románů s výjimkou stroje času, elixíru nesmrtelnosti a dopravního prostředku rychlejšího než světlo. Pravda, z životního stylu některých pozemšťanů lze usuzovat, že už se na té rychlosti světla intenzivně pracuje. Překvapivě se ale najdou i takoví, kteří by rádi žili pomalu. (Jak) je to v „dnešní uspěchané době“ vůbec možné, když s časem závodí i ekologové?